Představujeme Sedlčansko

Přírodní bohatství Sedlčanska vyniká zejména v propojení s řekou Vltavou. Popisování jejích břehů volá spíše po užití básnické formy, avšak toto romantické opojení vás samo pohltí, až se vydáte například do přírodní rezervace Drbákov-Albertovy skály. Čeká vás vycházka doplněná o řadu zastavení (informační panely) a především jedinečných vyhlídek z dominantních skal na opěvovanou řeku. Opodál, poblíž dnešní vesničky Hrazany, si před více než dvěma tisíci lety zbudovali Keltové své oppidum.


     Ve středověku pak v těchto končinách vyrostl hrad Ostromeč, k jehož zříceninám vás dovede úzká cestička. Zašlou slávu středověkých hradů připomínají též zříceniny hrádku Kozí hřbet u Radíče, Vrškamýku či Zvěřince na Jesenicku, k němuž vede naučná stezka. Jediným dosud stojícím hradem je kdysi lobkowiczký Vysoký Chlumec. Pro veřejnost je uzavřený, avšak v podhradí vás očekává skanzen, respektive Muzeum vesnických staveb středního Povltaví se svými prastarými chaloupkami. Zajímavými sbírkami od pravěku přes středověk až po světové války se pyšní Městské muzeum Sedlčany.
     Výčet zámků v regionu by vydal na mnoho řádek, avšak nebudeme vás nabádat k obdivování vesměs omšelých a soukromě užívaných objektů. Upozorníme jen na Červený Hrádek s rozsáhlým parkem a rodiště maršálka Radeckého - Třebnice. Zrovna tak z tvrzí stojí za zmínku především ta křepenická, vystavěná slavným rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan. Jeho dílem je i největší rybník Sedlčanska Musík a snad i nedaleký obrovský větrný mlýn, jehož obvodové zdi se vypínají na návrší u Příčov. Mezi desítkami vodních mlýnů je ten nejstarší a nejkrásnější v Bláhově Lhotě.


     Sami při svých toulkách krajem poznáte, že jsme v našem výčtu nemohli zmínit všechna místa a jistě narazíte na mnohá, která vás svou nevšedností a krásou překvapí. Cíle vašich cest můžete shlédnout z řady rozhleden - Drahoušek u Osečan (kopec má 504 m, na vyhlídku vystoupáte o dalších 32 m výše), Veselý vrch u Mokrska (489 m, 25 m), Onen Svět (590 m, 15 m) či Hodětín u Petrovic (551 m, 36,6 m). Poznejte, proč Petrovicku říkáme Kraj kamenů, a vydejte se zdejší naučnou stezkou. Neminete viklan Husovu kazatelnu, týnčanské jeskyně ani originální křížovou cestu s reliéfy vytesanými právě do kamene. Další křížové cesty se nacházejí v Počepicích a Jesenici (od kostela k ní vede naučná stezka). U Nedrahovic se pro změnu lesem prodírá jedinečná stoka, stará přes pět set let.


     A tak bychom mohli pokračovat dále a vy byste nakonec nikam neputovali a nic neviděli... To samozřejmě nechceme, proto dosti vyprávění a vzhůru do pedálů či pohodlných bot. Přejeme vám příjemné poznávání našeho kraje.