Vltavské břehy

Vltavské břehy

Západní hranici Sedlčanska tvoří naše nejvodnatější a nejdelší řeka Vltava. Pramení na Šumavě, protéká městy jako jsou Český Krumlov, České Budějovice či Praha a po 424 km dlouhé cestě se v Mělníku vlévá do Labe. Chceme vám blíže představit některá netušená zákoutí na vltavských březích, kde na vás dýchne historie stará desítky, stovky a dokonce i tisíce let. Přestože mnohé pamětihodnosti už vzala voda a mnohé odnesl čas, stále nás výlet podél Vltavy má čím upoutat a překvapovat.

 

Množství archeologických nalezišť dokládá, že podél řeky se lidé usazovali již před naším letopočtem. K nejzajímavějším lokalitám patří mimo jiné Malé a Velké kolo u Obozu a především vrch Červenka u Hrazan. Zde si Keltové postavili dokonce oppidum, neboli opevněné městečko. Řadu předmětů z těchto časů vystavuje Městské muzeum Sedlčany, kde jsou k vidění kamenné nástroje, nádoby, obří zásobnice, bronzové ozdoby jako náramky či náušnice, dva tisíce let staré kleště apod.

 

U Vltavy bylo rušno také ve středověku. V místních lesích bohatých na zvěř lovili čeští králové, povltavské tvrze a hrady zažily nejedno dobývání a nejeden rytířský souboj. V troskách se dochoval královský hrad Vrškamýk, jehož romantická zřícenina je dnes častým cílem výletníků. Na ostrohu nad soutokem potoka Mastníku s Vltavou se vypínal hrad Ostromeč a nedaleko hrádek Kozí hřbet. V těchto končinách se v listopadu 1419 udála první bitva husitských válek. S tímto obdobím byl spojován původ hesel na tzv. Psaných skalách, ovšem upřesněné poznatky je datují na konec 16. století. Mezi poutavá místa v Povltaví patří zdaleka viditelný kostelík na Makové hoře a četná skaliska s jedinečnými vyhlídkami. Jedna z nejkrásnějších nese jméno opata strahovského premonstrátského kláštera Methoda Zavorala. V roce 1939 byl na ní vztyčen kamenný kříž. Téhož roku se podél řeky stavěly desítky obranných pevnůstek pro případ napadení země zbrojícím Německem. Většina bunkrů byla následně okupanty zničena - několik se jich však dochovalo do současnosti, například v Kamýku nad Vltavou nebo u Zrůbku.

 

Do poválečné historie Vltavy se zapsala výstavba gigantického Žďákovského mostu a zejména Vltavské kaskády. Největší z vltavských přehrad byla postavena u Solenic. Jmenuje se však Orlická, podle zámku Orlíku. Její hráz je vysoká přes 90 m, v koruně je dlouhá 450 m a široká 10 m. Podle propočtů váží zhruba 2 216 000 tun a zadržuje téměř 720 000 000 m3 vody na rozloze 26 km2. Vltavu vzdouvá v délce 68 km.

 

Současný život na Vltavě už dávno není ve znamení vorařů, kameníků a mlynářů, ale především rekreantů, rybářů a sportovců. Řeka láká vyznavače rozličných vodních sportů, přes léto ji brázdí parníky se spokojenými pasažéry a břehy okupují chatičky a stany. Na své si přijdou i vyznavači panenské přírody. K největším zážitkům patří návštěva Skalního města u Velké, kde skaliska vytvořila roztodivné tvary připomínající babku s nůší, Žižku, mrakodrap... Opravdovým klenotem je přírodní rezervace Drbákov - Albertovy skály. Srdce každého milovníka přírody potěší nepřeberné množství rostlin různých druhů a barev. Zdejší značenou stezku doplňují informační tabule, které seznamují s přednostmi těchto míst. Ale třeba sami objevíte jiná místa, odkud je řeka nejkrásnější. Dost možná, že svůj pomyslný hlas dáte vyhlídce Na Altánku u Solenic. Vltava se přímo pod vámi odráží od Zduchovických skal a vytváří pravidelnou podkovu...