Sdružení obcí Sedlčanska
Kpt. Jaroše 482
264 01 Sedlčany
email: sdruzeni@sedlcansko.cz
tel.: +420 732 212 564
Sdružení obcíSedlčanska
Jméno Dublovic se poprvé objevuje v roce 1228 v darovacích listinách jeptiškám benediktinského kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Přes katastrální území obce vedla jedna z nejstarších komunikací slovanských Čech, zvaná cesta Pražsko-bechyňská. Další významná stezka spojovala Sedlčany a Zrůbek, kam se po Vltavě dopravovala sůl.
Archeologické nálezy dokazují, že historie Jesenice sahá do dávných dob, přičemž k jejímu založení pravděpodobně přispěla výhodná poloha, hojnost lesů a úrodná půda. Název obce vznikl ze staroslovanského slova jasen, což v překladu znamená jasný.
Kamýk býval součástí kamýcké župy a patřil knížeti Slavníkovi. Po vyvraždění Slavníkovců r. 995 připadla krajina knížatům pražským, která ji hojně navštěvovala. Prvním z českých panovníků, kteří na Kamýku sídlili, byl ve 12. století kníže Bedřich. Za vlády Václava II. se připomíná Starý a Nový Kamýk.
První zmínky o obci pocházejí z 12. století, kdy byla darována králem Václavem I. rytířskému řádu Křižovníků s červenou hvězdou. V roce 1619 Klučenice zabral pán na Orlíku Petr ze Švamberka a ves byla vrácena až po bitvě na Bílé hoře.
Kosova Hora byla nejspíše založena rodem Landštejnů a své jméno dostala pravděpodobně od návrší Kosí Hůrka, které se vypíná nad obcí. První zmínka o Kosově Hoře pochází z roku 1272. Vzhled obce poznamenaly velké požáry v 17. a 19. st. V současnosti se obec může pochlubit pěkně upraveným náměstíčkem s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého a zámkem z 19. století.
Město bylo založeno na planině pod vrchem Strážník (522 m n.m.), který býval důležitým strážním místem, název města je odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená ruda = krásná, hora v původní slovanštině důl), přídomek „nad Vltavou“ byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s další stejně nazývanou obcí v Čechách.
Dle nálezu zbytku nádoby s popelem se usuzuje, že obec byla osídlena již na počátku pronikání křesťanství do Čech. Zpočátku patřily Křepenice ke Kamýku, ale zásluhou Jana Lucemburského byly ve 13. století obě obce odděleny. Mezi významné vlastníky Křepenic patřili Rožmberkové. V 16. století držel panství Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Nechal zde vystavět renesanční vodní tvrz, která tvoří dominantu obce.
Milešov vznikl pravděpodobně kolem roku 1300. Farností patřil k Lašovicím a s nimi ke Zvíkovu. Milešov byl proslulý těžbou antimonu a zlata. Ze zlata, které se tu dobývalo, byly za Jana Lucemburského raženy první zlaté mince v Čechách.
Podle historických pramenů byly Nalžovice založeny vladykou Nelžejem. Osada se původně jmenovala Nelžejovice. Prvním z vladyků, kterého připomínají dějiny, byl Vilém (r. 1364). Po roce 1741 získal tvrz Jan Václav Alsterl z Astfeldu, který zde nechal vystavět barokní zámek. Dnešní podoba je z let 1750 až 1760 a poslední opravy proběhly v 80. letech minulého století.
Rok založení obce není přesně znám. Ví se však, že ve 12. nebo 13. století se zde narodil zeman Nedrah, který dal obci název a zároveň zde založil tvrz. Roku 1622 byla osada prodána Polyxeně z Lobkowicz a připojena k Vysokému Chlumci.
Nechvalice vznikly asi v 10. nebo 11. století, kdy se zde usadil zeman Nechval. V roce 1502 byly Nechvalice prodány Václavovi a Ladislavovi Popelům z Lobkowicz. V obci nad potokem stávala tvrz, v níž žil rychtář.
Své jméno dostala tato obec od Osečanů, lidí, kteří někdy v 11. nebo 12. století chránili své sídlo opevněním z osekaných stromů, tzv. oseče. Obci vévodí zámek obklopený rozsáhlým parkem.
První písemná zmínka o Petrovicích je z roku 1219. Podle pověsti přišli do míst, kde se dnes rozkládají Petrovice, vladykové Petr a Obiden, bratři. Vykáceli se svým lidem část lesů, které dostali od českého knížete, udělali z nich pole a založili dvory pro sebe a pro svou čeleď. Petr v nynějších Petrovicích a Obiden v Obděnicích.
Zdejší krajina byla osídlena již v dobách pohanských, o čemž svědčí nálezy bronzového náramku a popelnice. Počepice byly založeny snad již v 11. století, ale první písemná zmínka je z roku 1219, kdy rytíř Ctibor z Počepic se jako svědek podepsal na listině, kterou Přemysl Otakar I. daroval jisté zboží (statky) klášteru milevskému.
Prosenická Lhota vždy patřila prosenickým rytířům. První zmínky o pobytu vladyků z Prosenic pocházejí ze 14. století. Tehdy v obci stávala tvrz, v níž vladykové žili. Dnes však tvrz neexistuje. V době druhé světové války zde bylo cvičiště SS a podobně jako Sedlčany byla obec vystěhována.
Vůbec první písemná zmínka o Příčovech pochází ze 14. století, konkrétně z 24. května roku 1352, kdy je název obce „Prečovluh“ zmíněn, v Rožmberském kodexu marientálském. V tomto listu je uvedeno, že bratři Jindřich, Oldřich a Meinhard, synové Oldřicha z Hradce, prodávají své statky a dědiny – městečko Sedlčany a vsi, mezi nimi i Prečovluh, pánům Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka.
Písemná zmínka o pravděpodobně prvních majitelích Radíče, rodu Valovských z Úsuší, pochází z roku 1376. Od roku 1665 patřila obec Volfgangovi Henegkovi, jehož syn Karel Leopold dal vystavět místní zámek a kapli nedaleko místa, kde stávala tvrz.
První zmínka o Sedlčanech je na listině Oldřicha z Hradce v roce 1294, kde jsou vedeny jako trhová ves. Tím, že osada dostala právo trhů, se otevřela cesta k jejímu dalšímu rozvoji a v krátké době se změnila v poddanské městečko. Novým majitelem města se r. 1352 stal mocný rod Rožmberků, který cílevědomě budoval Sedlčany jako středisko svého statku a Vltavského kraje.
První dochovaná písemná zmínka o Sedlci pochází ze 14. století. Lze však právem předpokládat, že městečko zde bylo již daleko dříve. Roku 1045 daroval kníže Břetislav I. benediktinskému klášteru v Břevnově mimo jiné také dědinu Kvasejovice, která se nachází poblíž Sedlce. Je více jak pravděpodobné, že pokud v té době byla již prokazatelně osada Kvasejovice, musel být i Sedlec ležící v daleko úrodnější, na vodu i klimatické podmínky příhodnější části sedlecké kotliny.
Obec Solenice nese své jméno od rodu Solínků, kteří zde žili do 18. století. První zmínka však pochází již z roku 1142, kdy Solenice patřily Sedleckému klášteru u Kutné Hory.
Svatý Jan, původně nazývaný Svatý Jan nad Skrýšovem, patří k nejmladším osadám na Sedlčansku. V roce 1705 dal majitel Skrýšova, Ignác Mladota ze Solopysk, postavit kapličku Čtrnácti sv. Pomocníků a sv. Jana Nepomuckého v místech zázračné studánky. V druhé polovině 18. století nechal Norbert Kfelíř ze Zakšova na jejím místě vybudovat prostorný barokní kostel. Obec Svatý Jan má osm místních částí se sídlem v Drážkově.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1521. Štětkovice patřily do 16. století rytířům z Maršovic. Od roku 1554 obec vlastnil Jan z Říčan a ten ji připojil ke Kosově Hoře. Roku 1881 koupil Štětkovice Leopold Polák, který se zasloužil o vznik vlakového nádraží a založil také místní lihovar.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1235. Městys se dříve jmenoval pouze Chlumec. Současný název městyse pochází teprve z poloviny 19. století, kdy se dosavadní Chlumec odlišil od svých jmenovců přídomkem Vysoký. Dominantou městyse i celého okolí je hrad ze 13. století, vystavěný na strmém vrchu (532 m n. m.) Purkartem z Janovic, později renesančně upravený. Od roku 1474 byl majetkem Lobkowiczů.