OHLÉDNUTÍ ZA WOSOU……

Projekt WOSA – výchovou a vzděláváním k občanské společnosti skončil 31.12.2014. Jeho hlavním cílem bylo podpořit a zkvalitnit vzdělávání, ověřit nové směry a metody  výuky ve školách a zlepšit využívání volného času dětí a mládeže.

O rozsáhlosti tohoto projektu hovoří tato čísla:

Doba trvání:  1. 4. 2013 – 31.12. 2014

Rozpočet projektu:  9 892 499,34 Kč

Do projektu bylo zapojeno:  9 základních škol Sedlčanska a ZŠ+MŠ Nečín

Materiální vybavení (notebooky, dataprojektory s plátny, mobilní učebny) do všech zúčastněných škol mělo hodnotu:  2. 486 790,- Kč

Do projektu bylo zapojeno celkem: 138 pracovníků (starostové, ředitelé škol, pedagogičtí pracovníci, vychovatelky, odborní konzultanti, lektoři, metodici, studenti…)

Celkový počet podpořených osob cílové skupiny:  758 žáků

Celkový počet podpořených osob v dalším vzdělávání: 46 pedagogických pracovníků z toho

5 učitelů získalo Certifikát lektora žákovského parlamentu.

Projekt je u konce a my můžeme rekapitulovat, co všechno se nám v projektu povedlo.

Podrobný popis jednotlivých aktivit je zpracován ve STUDII, kde je hodnocen nejen přínos projektu ale jsou zde uvedeny také jeho slabší  stránky a problémy. Se STUDIÍ se  můžete seznámit na webových stránkách Sdružení obcí Sedlčanska.

Vraťme se stručně k jednotlivým aktivitám.

Klíčová aktivita 1 –výukový  portál Místo pro život.

Místo pro život je didaktický program pro základní školy. Prioritně je zaměřený na témata k udržitelnému rozvoji a jeho hlavním cílem je zvýšení úrovně vzdělanosti ve venkovských oblastech a propojení školní výuky se životem v místě školy a blízkém okolí. Program je naplňován prostřednictvím metodické podpory učitelům a vychovatelkám školních družin. Pokud si jej najdete na webových stránkách, uvidíte, že výukový portál Místo pro život je rozdělen na dvě základní části: „Vesnici“ a „Balón“.

Vesnice je multimediální učebnicí vybraných výukových témat pro tři věkové kategorie dětí:

1.-2., 3.-5. a 6.-9. třídu.  Nejvíce témat bylo zpracováno pro 3. – 5. třídu. Výukové téma je zobrazeno na portálu v barevné vesnici černobílou kresbou (Profese, Historie, Obec, Občan, Rostliny, Živočichové, Krajina…). Po rozkliknutí se otevře obrázek stromu, jehož jednotlivé listy „ukrývají“ didaktické příspěvky a úlohy různého charakteru a účelu.

Na příčkách žebříku Balónu jsou oddíly portálu, které základní výukový materiál obohacují a přinášejí další zajímavé a rozšiřující informace.

Výukový portál má snadné intuitivní ovládání, přehledné členění a jeho grafická podoba je dětem blízká. Zpracování úloh do více úrovní obtížnosti umožňuje práci na individuální úrovni a interaktivní příspěvky jsou vyhotoveny tak, aby žák dostal okamžitou zpětnou vazbu z řešených úkolů. Způsob zpracování témat umožňuje zajímavou a kvalitní domácí přípravu, do které se mohou zapojit i rodiče.

Součástí portálu Místu pro život je oddíl PROUD, do kterého umisťují příspěvky učitelé. Rozsah i způsob zpracování má volnou formu. Učitel zadá do programu informaci o svém didaktickém záměru, věk dětí  a dobu, po kterou se tématu se žáky věnuje. Popíše metody a formy práce, obohatí příspěvek o fotografickou dokumentaci, případně o výstupy dětské práce. Přípěvky v PROUDU jsou určeny žákům, jejich rodičům, pedagogům i odborné veřejnosti. Slouží jako inspiromat a jsou jednou z cest, jak se podívat na práci dětí z jiných tříd a škol. Umožní učitelům výměnu zkušeností a inspirací, rodiče seznámí s novými metodami didaktické práce. Na některých příspěvcích spolupracovali členové metodického týmu, obsahují podrobné rozpracování didaktických metod a slouží i jako návodný materiál pro učitele.  Do PROUDU jsou umísťovány i příspěvky vychovatelek družin z fotografických vycházek a vycházek s prvky zážitkové pedagogiky.

Druhou částí Klíčové aktivity č. 1 je „Paměť regionu“. Prvním cílem „Paměti regionu“ bylo vytvořit textové, obrazové nebo dokumentární materiály z místního prostředí. Druhým cílem pak připravit tyto materiály do výuky a třetím je ve výuce ověřit.

Realizace „Paměti regionu“ proto předpokládala skloubení práce mnoha lidí, studentů archivnictví a historie, starostů, facilitátorů, pamětníků, písmáků, didaktiků a lidí, kteří umí psát dětskou literaturu. Při výběru témat, kterým se věnovat a zařadit je do projektu WOSA jsme vycházeli ze dvou kritérií:

a)      z požadavků učitelů, kteří chtějí místní témata zrealizovat ve výuce.

b)      z témat, které vybrali  starostové obcí dle místních specifik, o kterých besedovali s dosud žijícími pamětníky.

Z besed s pamětníky vznikla brožurka nazvaná „Jak se žilo“, která zprostředkovává historii autentickou formou – osobními vzpomínkami s osobitým způsobem podání. Velmi pozitivní je i to, že po skončení projektu chtějí v této aktivitě někteří starostové, učitelé škol i rodiče, pokračovat.

Výstupy Paměti regionu jsou umístěny na portálu v sekci Školy – Místní informace.

Klíčová aktivita 2 – zavádění inovativních metod a forem práce do výuky.

Jedním z cílů projektu WOSA bylo zvýšit připravenost učitelů deseti partnerských škol, aplikovat ve výuce inovativní formy a metody práce rozvíjející klíčové dovednosti žáků: čtenářské, komunikační  a schopnosti uvažovat, kriticky myslet, řešit problémy.

Učitelé mohli využít výukový materiál v podobě interaktivních úloh na portále Místo pro život. Kromě osobních konzultací a ukázkových hodin byly pro učitele organizovány didaktické dílny na téma: Práce s tématem, rozvíjení čtenářské gramotnosti, aktivní metody výuky ve výuce dějepisu, strategie učení – umění učit se učit. V průběhu realizace projektu vznikl metodický materiál Práce s tématem a rozvíjení klíčových dovedností krok za krokem – materiál, o který se mohli učitelé v přípravě výuky témat opřít. Během celého projektu spolupracovali s učiteli členové metodického týmu. Vzniklo celkem 60 multimediálních prezentací z výuky vybraných témat k UR. Přibližují jednak probíraná téma, jednak způsob didaktické práce, který byl ve výuce použitý. Prezentace obsahují kromě popisné části i fotografie a ukážky žákovských prací.

Klíčová aktivita 3 -  zavádění inovativních metod práce do volnočasových aktivit školních družin.

Inovace činnosti školních družin probíhala prostřednictvím nových forem práce využívajících ICT, fotoaparáty a zážitkovou pedagogiku s cílem prohloubit vztah dětí ke škole, místům v jejím okolí a provázat aktivity družin s povinnou výukou.

Vychovatelky si připravily za asistence věcného manažera obsah jednotlivých vycházek a vhodně žáky motivovaly. Vycházky byly realizovány za asistence fotografa. Děti se rozdělily do skupinek a s fotoaparátem hledaly fotografické odpovědi na předem připravené otázky a úkoly. Prostřednictvím zajímavých úkolů se děti učily vnímat, získávat jiný pohled a to vše fotograficky zaznamenat. Následně se záznamy učily zpracovat na ICT, tj. stahovat fotografie, upravovat je a vyhotovit jednoduchou prezentaci, kterou si měly možnost společně prohlédnout pomocí dataprojektoru. Většina témat byla provázána s výukou, prezentace byly využity v rámci povinné výuky. V některých případech byly z fotografií dětí vytvořeny didaktické pomůcky do výuky.

Z didaktických vycházek byly zpracovány výstupy v podobě multimediálních prezentací a umístěny na portál Místo pro život.

Klíčová aktivita 4 – Spoluprací ke komunitnímu rozvoji obcí, žákovský parlament (ŽáP).

Podívejme se nejprve na žákovský parlament.

Aktivit žákovských parlamentů se v projektu zúčastnili žáci a učitelé pěti základních škol. V těchto školách se pod vedením lektora uskutečnily schůzky, na kterých byly děti seznámeni s hlavními cíli v rámci projektu. Vybraly si své zástupce, kteří je na společných schůzkách žákovských parlamentů zastupovali. Záměrem ŽáP bylo:

a)      naučit děti posoudit a prosazovat věci, které jsou pro ně důležité. Argumentovat, debatovat, formulovat vlastní myšlenky, mít svůj názor.

b)      probudit iniciativu, přicházet s vlastními návrhy.

c)      umět přenést zkušenost do praxe, aktivně se zapojovat do činnosti v parlamentu.

d)     pochopit princip zastupování ostatních dětí a prosazovat jejich potřeby.

e)      uvědomit si hlavní cíl – vše děláme proto, aby nás škola bavila.

Pracovní schůzky zástupců žákovských parlamentů se konaly v areálu Ochrany Fauny Hrachov. Společných schůzek bylo devět. V začátku roku 2014 se ŽáP scházely odděleně na svých školách s cílem seznámit ostatní členy žákovských parlamentů s aktivitami, které na společných schůzkách probíhaly. Jedním z důležitých cílů v těchto měsících bylo projednat na základní škole vlastní projekt, seznámit s ním spolužáky, prezentovat jej vedení školy, obce a získat pro tento projekt podporu. Ve čtyřech případech to bylo vybudování venkovní učebny, zároveň sloužící jako relaxační zóna a v jednom případě byla vybudována výuková a relaxační zahrádka.

Výstupem této aktivity je instruktážní metodický dokumentární film „Jak se dělá parlament, aneb Aby nás škola bavila“ ukazující didaktické metody využitelné v práci ŽáP, v rámci třídnických hodin a v předmětu Občanská výuka. Tento film je umístěn na portále Místo pro život a rozhodně stojí za shlédnutí.

Druhá část Klíčové aktivity 4 byla zaměřena na ověřování nových inspirativních metod zaváděných do výuky ve školách, vyhodnocování didaktických vzdělávacích programů .

Zpětné vazby jsme získávali z rozhovorů s vyučujícími, z konzultací  uskutečněných po ukázkových hodinách s lektory, z rozhovorů se žáky základních škol i s vychovatelkami.

Bylo uskutečněno šest pracovních setkání -  Spoluprací k Udržitelnému rozvoji. Členy pracovní skupiny byli starostové, ředitelé škol, učitelé, zástupci místních společenských organizací. Na setkáních se konstruktivně diskutovalo o způsobech výuky, o možnostech většího zapojení rodičů do dění ve škole, o nových možnostech rozvoje školských zařízení v regionu.  Součástí jejich práce bylo i vyhodnocení dotazníkového evaluačního šetření.

Jak jinak zakončit, než slovy paní učitelky ZŠ Dublovice Gabriely Falcové:

„ Troufám si tvrdit, že seznámení s projektem bylo pro každého účastníka zajímavé a inspirující. Pro mne je důležitá cesta a výsledek a to projekt nabídl, o to skvělejší bylo, že se po cestě lidé mohli i hodně přiučit.“

Zapsala: Hana Hulanová – finanční manažer projektu